čtvrtek 27. února 2014

4. Systém práva

SYSTÉM PRÁVA


  • výpis z knihy "Základy práva pro neprávníky" (2.rozšířené vydání) - Michal Spirit a kolektiv
  •                                                                                                      

    SYSTÉM PRÁVA

    • soubor právních norem tvoří právní řád státu
    • nejznámější dělení práva:
      • právo mezinárodní (veřejné), evropské a vnitrostátní
      • právo soukromé a veřejné
      • právo hmotné a procesní

    4.1. PRÁVO MEZINÁRODNÍ, EVROPSKÉ A VNITROSTÁTNÍ

    4.1.1. MEZINÁRODNÍ PRÁVO

    • mezinárodní právo (veřejné) upravuje vztahy mezi subjekty mezinárodního práva, především vztahy mezi státy či mezi státy a mezinárodními organizacemi nebo mezinárodními organizacemi navzájem
    • pozn.: nezaměňovat s mezinárodním právem soukromým, které je jedním z právních odvětví vnitrostátního práva
    • mezi státy jako subjekty mezinárodního práva veřejného existuje svrchovaná rovnost, z čehož např.: plyne, že mezinárodní organizace nemůže zavazovat členské státy, které ji tvoří, proti jejich vůli
    • normy mezinárodního práva zavazují státy a další subjekty mezinárodního práva
    • k tomu, aby zavazovaly též vnitrostátně, je obvykle zapotřebí jejich recipování (tzv. "recepce", převedení)do vnitrostátního práva
    • jednou z forem recepce je např.: transformace, která spočívá v doslovném převedení textu mezinárodní smlouvy nebo jiných norem mezinárodního práva do některého z pramenů vnitrostátního práva (typicky zákona)

    4.1.2. EVROPSKÉ PRÁVO

    • pojem "Evropské právo" se v současné době používá k označení práva Evropské unie
    • Evropské právo se vnitřně člení na komunitární a unijní
    • rozdíly mezi oběma částmi jsou značné a souvisí se skutečností, že Evropská unie je založena na třech pilířích

    • KOMUNITÁRNÍ PRÁVO
      • první pilíř je spjat s komunitárním právem, a je reprezentován Evropským společenstvím
      • v souvislosti s prvním pilířem se někdy hovoří o "nadstátní integraci" členských států
      • komunitární právo představuje samostatný právní řád
      • komunitární právo má přednost před právními řády členských států
      • komunitární právo zavazuje nejen členské státy, ale také vnitrostátní subjekty, tj. právnické a fyzické osoby

    • UNIJNÍ PRÁVO
      • druhý a třetí pilíř je spjat s unijním právem
      • druhý pilíř zahrnuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku
      • třetí pilíř zahrnuje justiční a policejní spolupráci ve věcech trestních

    4.1.3. VNITROSTÁTNÍ PRÁVO

    • vnitrostátní právo upravuje zejména vztahy mezi právnickými osobami, fyzickými osobami a dalšími subjekty, na které se vztahuje svrchovaná státní moc
    • na vzájemné vazby mezi právem mezinárodním a vnitrostátním není pohlíženo jednoznačně a existuje několik teorií, které se věnují povaze práva mezinárodního, vnitrostátního a přednosti některého z nich


    4.2. PRÁVO VEŘEJNÉ A SOUKROMÉ 

    • z hlediska vztahů, které jsou předmětem (výsledkem) právní regulace, je dále v kontinentálně evropském typu právní kultury nejvýznamnější členění práva na veřejné a soukromé

    4.2.1. PRÁVO VEŘEJNÉ

    • veřejné právo tvoří právní normy, které upravují vztahy mezi státem jako nositelem právní moci a občany, resp. právnickými osobami působícími v rámci tzv. občanské společnosti
    • tyto vztahy jsou charakteristické vztahem nadřízenosti státu jako reprezentanta společných, tj. veřejných zájmů vůči občanům a jiným právním subjektům
    • do oblasti veřejného práva řadíme zejména tyto skupiny právních norem:

    • SPRÁVNÍ PRÁVO
      • tvoří souhrn právních norem, které upravují společenské vztahy vznikající při výkonu veřejné správy

    • FINANČNÍ PRÁVO
      • ja také typickým představitelem práva veřejného
      • lze je charakterizovat jako souhrn právních norem, které upravují finančněprávní vztahy (tj. vztahy získávání, shromažďování a upotřebení finančních prostředků, pokud se těchto procesů účastní nějakým způsobem stát, resp. státní orgány)
      • patří sem vztahy daňové, rozpočtové, burzovní, bankovní, vztahy na trhu cenných papírů apod.

    • TRESTNÍ PRÁVO
      • je odvětvím veřejného práva, stanoví, které činy jsou soudně trestné (trestné činy a jakých opatření je třeba použít vůči jejich pachatelům (tresty)
      • dělí se na hmotné a procesní
      • základním pramenem hmotného trestního práva je trestní zákon
      • pramenem trestního práva procesního je trestní řád

    • ÚSTAVNÍ PRÁVO
      • soubor právních norem upravující základy veřejné moci, samosprávy, uznání a vymezení základních práv a svobod lidí a základy politické moci

    4.2.2. PRÁVO SOUKROMÉ

    • soukromé právo upravuje vztahy subjektů občanské společnosti na principu jejich vzájemné rovnosti a nezávislosti
    • ke vzniku těchto vztahů dochází zásadně akty svobodně projevené vůle účastníků (subjektů), je pro ně typický smluvní princip a možnost účastníků (subjektů), je pro ně typický smluvní princip a možnost účastníků měnit souhlasnými projevy vůle obsah právního vztahu
    • do oblasti soukromého práva se řadí zejména:

    • OBČANSKÉ PRÁVO
      • tvoří souhrn právních norem, jež upravují majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi nimi a státem, vztahy vznikající z výsledků duševní tvořivé činnosti a vztahy vyplývající z práva na ochranu osobnosti
      • základním pramenem práva je zde občanský zákoník

    • OBCHODNÍ PRÁVO
      • je u nás chápáno jako součást systému soukromého práva, které obsahuje specifika majetkových vztahů mezi podnikateli
      • základním pramenem práva je obchodní zákoník

    • RODINNÉ PRÁVO
      • je soubor právních norem, který upravuje osobní vztahy mezi manželi, rodiči a dětmi i vztahy mezi ostatními příbuznými a vztahy tzv. náhradní výchovy
      • základní normou je zákon o rodině

    4.2.3. PRÁVO SE SMÍŠENOU POVAHOU

    • patří sem především pracovní právo, které obsahuje, jak normy veřejnoprávního charakteru, tak soukromoprávního charakteru
    • pracovní právo lze definovat jako soubor právních norem upravujících společenské vztahy vznikající při zaměstnávání občanů za úplatu
    • základním pramenem práva je zákoník práce


    4.3. PRÁVO HMOTNÉ A PROCESNÍ

    • z hlediska funkcí (účelu) právních úprav v jejich vzájemných relacích rozlišujeme právo hmotné a právo procesní

    • PRÁVO HMOTNÉ
      • představuje souhrn právních norem, které upravují subjektivní práva a povinnosti právnických a fyzických osob, pravomoc a působnost státních orgánů, apod.
      • typickým hmotněprávním předpisem je např.: občanský zákoník

    • PRÁVO PROCESNÍ
      • představuje souhrn právních norem, které upravují procesní postupy
      • právo procesní reguluje především vztahy, které vznikají při řízení před příslušnými státními orgány a které směřují k uplatňování a ochraně práv stanovených právem hmotným
      • zakotvuje např.: procesní práva a povinnosti účastníků řízení, principy řízení, náležitosti návrhu na zahájení řízení, druhy rozhodnutí, apod.
      • typickým předpisem práva procesního je např.: občanský soudní řád
      • jiným druhem procesních norem jsou normy, které upravují postup při tvorbě zákona (např.: zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny)





      






    Žádné komentáře:

    Okomentovat