2. Prameny práva

PRAMENY PRÁVA

• výpis z knihy "Základy práva pro neprávníky" (2.rozšířené vydání) - Michal Spirit a kolektiv

                                                                 

2.1. OBECNĚ SOUSTAVA PRAMENŮ PRÁVA

• prameny práva jsou formy, ve kterých je objektivní právo obsaženo

• pravidla, která nemají ve státě uznanou formu pramenů práva, nejsou právními normami

• prameny práva dělíme:
• právní normy vydané státními orgány s legislativní pravomocí (normativní právní akty)
• právní obyčeje
• precedenty
• smlouvy normativního charakteru
• obecné právní zásady a jurisprudence

2.1.1. PRÁVO PSANÉ A NEPSANÉ

2.1.2. NORMATIVNÍ PRÁVNÍ AKTY

• NORMATIVNÍ PRÁVNÍ AKTY = jsou výsledkem cílevědomé normotvorné činnosti

(legislativní činnosti) orgánů veřejné státní moci, obsahující právní normy

• INDIVIDUÁLNÍ PRÁVNÍ AKTY = rozhodnutí vztahující se jen na jedinečné případy v právní praxi jakožto akty aplikace práva

• LEGISLATIVNÍ PROCES = proces tvorby normativních právních aktů
• proces regulovaný pravidly zakotvenými v právním normách
• proces směřující k vydání zákonů
• ustanovení:
• o tom, kdo má pravomoc tvořit právní normy a jaké právní síly
• o tom, jaká je jeho působnost při tvorbě právních norem (prostorová, časová, osobní, věcná)
• o způsobu vytváření právních norem

• STUPEŇ PRÁVNÍ SÍLY - dělení: PRVOTNÍ (primární) - ústavní zákony a zákony

    DRUHOTNÉ (sekundární) - nařízení vlády a vyhlášky ministerstev

• ZÁKON = normativní právní akt nejvyššího zastupitelského orgánu státu
• při stanovení zákonů není státní moc vázaná žádnými jinými vyššími prameny práva -> nezávislost právní moci

• ÚSTAVA = nejvyšší právní akt, soubor základních právních norem
• rigidní (tuhá) x flexibilní (pružná)
• jsou základem celého právního systému
• patří sem normy, jež určují, jak se tvoří právo

2.1.3. PRECEDENTY - v ČR není precedens uznáván jako pramen práva

2.1.4. PRÁVNÍ OBYČEJE

• obyčej je pramenem práva za těchto předpokladů:
• je zapotřebí dlouhotrvajícího faktického masového uskutečňování určitého chování a tomu odpovídající povědomí a jeho zachování závaznosti
• vyžaduje se určitost obyčeje, konkrétně stanovený obsah
• je zapotřebí, aby státní orgány aplikovaly obyčejná pravidla a aby se uplatňovalo státní donucení při jejich porušení

• "právo nepsané"

• formou živelné tvorby práva (v tom smyslu, že chování, které se po sléze stává základem obyčejové právní normy, se obvykle původně realizovalo bez právotvorných záměrů)

• dlouhé trvání a masovost chování jako nezbytné znaky a základ obyčejové právní normy

• jistá pravidla ve Velké Británii, a to zejména v oblasti ústavního práva

2.1.5. NORMATIVNÍ SMLOUVY

• smlouva jakožto shodný projev vůle dvou nebo několika subjektů práva je zpravidla právní skutečností a jako taková pouze zakládá, mění nebo ruší individuální právní vztah a nemá tedy obecný normativní význam

• má roli pramene práva má, když její ustanovení jsou obecná a regulují závazně celou skupinu (třídu) právních vztahů, které se musí utvářet v souladu s takovou normativní smlouvou

• mezinárodní smlouvy jsou hlavním pramenem mezinárodního práva kolektivní smlouvy jsou smlouvy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli

2.1.6. OBECNÉ PRÁVNÍ ZÁSADY

• obecné právní principy
• patří sem například právní zásada "pacta sunt servanda" (smlouvy je nutno zachovávat)

2.1.7. JURISPRUDENCE

• dnes se tímto termínem označuje buď doktriální výklad práva nebo právní věda vůbec, zejména teorie práva

2.2. PRAMENY PRÁVA V ČR

2.2.1. SOUSTAVA PRAMENŮ PRÁVA V ČR

• prameny práva v ČR jsou především normativní právní akty, přímou závaznost mají i některé mezinárodní smlouvy

• specifickou funkci mají i některé rozhodnutí Ústavního soudu

2.2.2. NORMATIVNÍ AKTY

• pravomoc vydávat normativní akty v ČR mají:
• parlament (zákony, ústavní zákony, zák.opatř. Senátu)
• vláda (nařízení vlády)
• ministerstva a jiné správní orgány (vyhlášky)
• orgány územní samosprávy (vyhlášky a nařízení)

2.2.2.1. ZÁKONY A ÚSTAVNÍ ZÁKONY

• tvorba zákona v ČR začíná věcným záměrem, a pak následuje vypracování návrhu zákona

1. VĚCNÝ ZÁMĚR
• největší část návrhů zákonů a tedy i věcných záměrů bude připravována ve vládě
• legislativní pravidla vlády upravují postup vlády v souvislosti s tvorbou zákonů
• věcný záměr má zajistit přehledné vyjádření hlavních principů nové zákonné úpravy, má zajistit spolehlivý podklad pro další postup při přípravě vlastního návrhu zákona
• nezpracovává se v podobě paragrafů
• příprava věcného záměru prochází zpravidla fázemi v resortu, v Legislativní radě vlády ČR a ve vládě ČR
• v připomínkovém řízení mají resorty vyjádřit svá stanoviska a úkolem gestorského resortu je ještě v této fázi stanoviska sladit. Takto projednaný a sladěný záměr předloží vedoucí příslušného resortu vládě, která předává dokument Legislativní radě vlády. Legislativní rada vlády ČR věcný zájem projedná a poté jej postoupí se svým stanoviskem vládě ČR k projednání. V případě, že vláda ČR věcný záměr schválí, vypracuje na základě jejího usnesení gestorský resort znění návrhu zákona.

2. NÁVRH ZÁKONA
• je tvořen dvěma částmi: osnovou zákona a důvodovou zprávou
• OSNOVA ZÁKONA = je přesné znění toho, na čem se má zákonodárný

sbor usnést

• DŮVODOVÁ ZPRÁVA = zdůvodňuje předložený návrh zákona
• zejména principy nové právní úpravy
• uvádí předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované úpravy

• návrh zákona předkládá předseda vlády předsedovi Poslanecké sněmovny se žádostí o jejich další ústavní projednání

• předseda Poslanecké sněmovny zašle návrh zákona všem poslancům, poslaneckým klubům a vládě (pokud sama není předkladatelem). Návrh zákona se též projednává ve výborech Poslanecké sněmovny. Vždy se předávají k projednání výboru ústavně-právnímu a ostatním se přikazují k projednání podle jejich působnosti a určí se tzv. zpravodajové.

• rozhodující fázi je projednání návrhu na schůzi Poslanecké sněmovny, což je vlastně "čtení" návrhu zákona. Zde vystupují s odůvodněním navrhovatel a zpravodajové

• v ČR existuje trojí čtení návrhu zákona:

1. ČTENÍ - probíhá v plénu Poslanecké sněmovny
• diskutuje se o kvalitě, významu a účelu zákona
• výsledkem může být:
• zamítnutí zákona
• postoupení návrhu výborům s následným druhým čtením
• vrácení k předkladatelovi
• při hlasování je nutná nadpoloviční většina přítomných poslanců a musí být přítomna alespoň jedna třetina všech poslanců

2. ČTENÍ - jednání ve výborech
• a následuje obecná a právní rozprava v plénu poslanecké sněmovny
• předkládají se pozměňovací návrhy a hlasuje se o zamítnutí návrhu, vrácení výborům k novému projednání nebo postoupení ke 3.čtení

3. ČTENÍ - odstranění případných nejasností a vad
• pokud je návrh přijat, je postoupen Senátu
• předseda Senátu rozešle návrh zákona senátorům a senátorským klubům
• senát svým usnesením buď schválí, zamítne nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy nebo vyjádří vůli nezabývat se jím nebo jej vůbec neprojedná
• pokus Senát návrh zákona vůbec neprojedná, má se za to, že po uplynutí 30 dnů od doručení návrhu zákona do Senátu se zněním návrhu zákona souhlasí
• schválený zákon je podstoupen prezidentovi ČR k podpisu
• prezident může použít tzv. suspenzivního veta, a to do 15 dnů ode dne, kdy mu byl návrh zákona podstoupen (s výjimkou zákona ústavního)
• jeho veto lze přehlasovat nadpoloviční většinou poslanců a zákon je vyhlášen ve Sbírce zákonů

• podrobnosti zakotvuje:
• Ústava
• Zákon o jednacím řádu Poslaneckém sněmovny
• Zákon o jednacím řádu Senátu

2.2.2.2. ZÁKONNÁ OPATŘENÍ SENÁTU

• v období, kdy je poslanecká sněmovna rozpuštěna a její volby se konají do 60 dnů
• v tomto meziobdobí má Senát pravomoc přijímat tato opatření ve věcech, které nesnesou odkladu, a výhradně na návrh vlády

• neschvalují: ústavu, státní rozpočet a státní závěrečný účet, volební

     zákony a mezinárodní smlouvy

• opatření musí být schváleno Poslaneckou sněmovnou, a to na její první schůzi, jinak pozbývá další platnosti

2.2.2.3. PODZÁKONNÉ PRÁVNÍ AKTY

• = normativní právní akty výkonných orgánů a obecně závazné právní předpisy územních samosprávných celků

• druhotné prameny práva

• jedná se o nařízení vlády, právní předpisy ministerstev a jiných správních úřadů a právní předpisy územních samosprávných celků

• MEZINÁRODNÍ SMLOUVY - typickým pramenem mezinárodního práva
• rozlišujeme:

1. MEZINÁRDNÍ SMLOUVY PODLE ČLÁNKU 10 ÚSTAVY

• jedná se o mezinárodní smlouvy, které jsou prohlášeny za součást právního řádu ČR

• výše uvedené platí, pokud jsou splněny podmínky:
• k jejich ratifikaci dal parlament souhlas
• jsou vyhlášeny a ČR je jimi vázaná

• takové mezinárodní smlouvy mají přednost před zákonem
• parlament vyslovuje souhlas s jejich ratifikací se stejnou většinou jako u zákonnů
• např.: mezinárodní smlouvy upravující práva a

   povinnosti osob, smlouvy spojenecké, mírové,

   politické, hospodářské

2. OSTANÍ MEZINÁRODNÍ SMLOUVY

• ústava tyto smlouvy neupravuje
• je nutno zjistit z jiných právních předpisů
• obvykle se tyto mezinárodní smlouvy použijí, pokud na ně odkáží
• např.: celní zákon, obchodní zákoník

• VYHLAŠOVÁNÍ MEZINÁRODNÍCH SMLUV
• upravuje zákon o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv
• vyhlášení ve Sbírce mezinárodních smluv se provádí ve formě sdělení ministerstva zahraničních věcí
• vyhlášení ve Sbírce mezinárodních smluv není podmínkou platnosti mezinárodních smluv jako pramene mezinárodního práva

2.2.4. ROZHODNUTÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU

• z hlediska povahy rozhodnutí ústavního soudu je třeba rozlišit:

1. Nálezy, jimiž Ústavní soud rozhoduje o zrušení zákonů a jiných právních předpisů či jejich jednotlivých ustanovení pro rozpor s ústavním pořádkem (nebo zákonem):
• tyto nálezy jsou obdobou normativních právních aktů a mají stejnou právní sílu jako zákon
• vyhlašují se vždy ve Sbírce zákonů

2. Ostatní nálezy, popř. usnesení Ústavního soudu, obsahující v odůvodnění právní názor, který může mít význam obecně závazného výkladu ústavního zákona pro analogické případy
• to je důležité obvzlášť pokud jde o nálezy, jimiž ústavní soud rozhoduje o ústavních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím nebo jiným zásahům orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod

2.2.5. SBÍRKA ZÁKONŮ

• sbírka zákonů se skládá z tzv. částek které vycházejí neperiodicky dle potřeby

• částky se číslují v každém roce od čísla jedna, každá částka zpravidla obsahuje několik právních předpisů, které jsou také zvlášť číslovány

• ve Sbírce zákonů se také publikují rozhodnutí Ústavního soudu a další významná sdělení