SYSTÉM PRÁVA
SYSTÉM PRÁVA
- soubor právních norem tvoří právní řád státu
- nejznámější dělení práva:
- právo mezinárodní (veřejné), evropské a vnitrostátní
- právo soukromé a veřejné
- právo hmotné a procesní
4.1. PRÁVO MEZINÁRODNÍ, EVROPSKÉ A
VNITROSTÁTNÍ
4.1.1. MEZINÁRODNÍ PRÁVO
- mezinárodní právo (veřejné) upravuje vztahy mezi subjekty mezinárodního práva, především vztahy mezi státy či mezi státy a mezinárodními organizacemi nebo mezinárodními organizacemi navzájem
- pozn.: nezaměňovat s mezinárodním právem soukromým, které je jedním z právních odvětví vnitrostátního práva
- mezi státy jako subjekty mezinárodního práva veřejného existuje svrchovaná rovnost, z čehož např.: plyne, že mezinárodní organizace nemůže zavazovat členské státy, které ji tvoří, proti jejich vůli
- normy mezinárodního práva zavazují státy a další subjekty mezinárodního práva
- k tomu, aby zavazovaly též vnitrostátně, je obvykle zapotřebí jejich recipování (tzv. "recepce", převedení)do vnitrostátního práva
- jednou z forem recepce je např.: transformace, která spočívá v doslovném převedení textu mezinárodní smlouvy nebo jiných norem mezinárodního práva do některého z pramenů vnitrostátního práva (typicky zákona)
4.1.2. EVROPSKÉ PRÁVO
- pojem "Evropské právo" se v současné době používá k označení práva Evropské unie
- Evropské právo se vnitřně člení na komunitární a unijní
- rozdíly mezi oběma částmi jsou značné a souvisí se skutečností, že Evropská unie je založena na třech pilířích
- KOMUNITÁRNÍ PRÁVO
- první pilíř je spjat s komunitárním právem, a je reprezentován Evropským společenstvím
- v souvislosti s prvním pilířem se někdy hovoří o "nadstátní integraci" členských států
- komunitární právo představuje samostatný právní řád
- komunitární právo má přednost před právními řády členských států
- komunitární právo zavazuje nejen členské státy, ale také vnitrostátní subjekty, tj. právnické a fyzické osoby
- UNIJNÍ PRÁVO
- druhý a třetí pilíř je spjat s unijním právem
- druhý pilíř zahrnuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku
- třetí pilíř zahrnuje justiční a policejní spolupráci ve věcech trestních
4.1.3. VNITROSTÁTNÍ PRÁVO
- vnitrostátní právo upravuje zejména vztahy mezi právnickými osobami, fyzickými osobami a dalšími subjekty, na které se vztahuje svrchovaná státní moc
- na vzájemné vazby mezi právem mezinárodním a vnitrostátním není pohlíženo jednoznačně a existuje několik teorií, které se věnují povaze práva mezinárodního, vnitrostátního a přednosti některého z nich
4.2. PRÁVO VEŘEJNÉ A SOUKROMÉ
- z hlediska vztahů, které jsou předmětem (výsledkem) právní regulace, je dále v kontinentálně evropském typu právní kultury nejvýznamnější členění práva na veřejné a soukromé
4.2.1. PRÁVO VEŘEJNÉ
- veřejné právo tvoří právní normy, které upravují vztahy mezi státem jako nositelem právní moci a občany, resp. právnickými osobami působícími v rámci tzv. občanské společnosti
- tyto vztahy jsou charakteristické vztahem nadřízenosti státu jako reprezentanta společných, tj. veřejných zájmů vůči občanům a jiným právním subjektům
- do oblasti veřejného práva řadíme zejména tyto skupiny právních norem:
- SPRÁVNÍ PRÁVO
- tvoří souhrn právních norem, které upravují společenské vztahy vznikající při výkonu veřejné správy
- FINANČNÍ PRÁVO
- ja také typickým představitelem práva veřejného
- lze je charakterizovat jako souhrn právních norem, které upravují finančněprávní vztahy (tj. vztahy získávání, shromažďování a upotřebení finančních prostředků, pokud se těchto procesů účastní nějakým způsobem stát, resp. státní orgány)
- patří sem vztahy daňové, rozpočtové, burzovní, bankovní, vztahy na trhu cenných papírů apod.
- TRESTNÍ PRÁVO
- je odvětvím veřejného práva, stanoví, které činy jsou soudně trestné (trestné činy a jakých opatření je třeba použít vůči jejich pachatelům (tresty)
- dělí se na hmotné a procesní
- základním pramenem hmotného trestního práva je trestní zákon
- pramenem trestního práva procesního je trestní řád
- ÚSTAVNÍ PRÁVO
- soubor právních norem upravující základy veřejné moci, samosprávy, uznání a vymezení základních práv a svobod lidí a základy politické moci
4.2.2. PRÁVO SOUKROMÉ
- soukromé právo upravuje vztahy subjektů občanské společnosti na principu jejich vzájemné rovnosti a nezávislosti
- ke vzniku těchto vztahů dochází zásadně akty svobodně projevené vůle účastníků (subjektů), je pro ně typický smluvní princip a možnost účastníků (subjektů), je pro ně typický smluvní princip a možnost účastníků měnit souhlasnými projevy vůle obsah právního vztahu
- do oblasti soukromého práva se řadí zejména:
- OBČANSKÉ PRÁVO
- tvoří souhrn právních norem, jež upravují majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi nimi a státem, vztahy vznikající z výsledků duševní tvořivé činnosti a vztahy vyplývající z práva na ochranu osobnosti
- základním pramenem práva je zde občanský zákoník
- OBCHODNÍ PRÁVO
- je u nás chápáno jako součást systému soukromého práva, které obsahuje specifika majetkových vztahů mezi podnikateli
- základním pramenem práva je obchodní zákoník
- RODINNÉ PRÁVO
- je soubor právních norem, který upravuje osobní vztahy mezi manželi, rodiči a dětmi i vztahy mezi ostatními příbuznými a vztahy tzv. náhradní výchovy
- základní normou je zákon o rodině
4.2.3. PRÁVO SE SMÍŠENOU POVAHOU
- patří sem především pracovní právo, které obsahuje, jak normy veřejnoprávního charakteru, tak soukromoprávního charakteru
- pracovní právo lze definovat jako soubor právních norem upravujících společenské vztahy vznikající při zaměstnávání občanů za úplatu
- základním pramenem práva je zákoník práce
4.3. PRÁVO HMOTNÉ A PROCESNÍ
- z hlediska funkcí (účelu) právních úprav v jejich vzájemných relacích rozlišujeme právo hmotné a právo procesní
- PRÁVO HMOTNÉ
- představuje souhrn právních norem, které upravují subjektivní práva a povinnosti právnických a fyzických osob, pravomoc a působnost státních orgánů, apod.
- typickým hmotněprávním předpisem je např.: občanský zákoník
- PRÁVO PROCESNÍ
- představuje souhrn právních norem, které upravují procesní postupy
- právo procesní reguluje především vztahy, které vznikají při řízení před příslušnými státními orgány a které směřují k uplatňování a ochraně práv stanovených právem hmotným
- zakotvuje např.: procesní práva a povinnosti účastníků řízení, principy řízení, náležitosti návrhu na zahájení řízení, druhy rozhodnutí, apod.
- typickým předpisem práva procesního je např.: občanský soudní řád
- jiným druhem procesních norem jsou normy, které upravují postup při tvorbě zákona (např.: zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny)
